Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Letáky PRYČ SE SOVĚTSKOU DIKTATUROU. Foto z trestního spisu z roku 1973. Výročí dne 21.srpna 1968 bylo pro Státní bezpečnost (StB) jedno z nejdůležitějších období, kdy každý projev nespokojenosti byl sledován a trestán. Pro mne bylo toto neslavné - tragické výročí obzvláště významné, neboť jsem od r. 1971 po svém prvním odsouzení vždy provedl nějakou protisovětskou akci.

Podle tvrzení disidenta Vladimíra Hučína stál za zmanipulovaným vyšetřováním série bombových útoků v Přerově na přelomu milénia současný olomoucký krajský policejní ředitel Tomáš Lansfeld. Ten podle něj celou věc vyšetřoval na zadání tehdejšího ministerstva vnitra, které vedl Stanislav Gross.

"Zemřeli jsme, aby národ mohl svobodně žít". Detail z pomníčku obětem komunismu v Uherském Hradišti. Veřejnosti běžně nepřístupný objekt opuštěné uherskohradišťské věznice po roce opět otevře své brány veřejnosti v sobotu 9. září od 13.00 do 17.00 a v neděli 10. září od 9.00 do 17.00

"Po nástupu Miloše Zemana do postu premiéra se z tajné služby stalo něco ne nepodobného zločinecké organizaci. V té době jsme museli ukončit operativní činnost o vlivu ruských tajných služeb a vlivu Ruska na naše politické strany a seskupení krajně levicových organizací

Fotografie sedmi ze třinácti polských obětí Lubomíra Štrougala: Tadeusz Bernard (1933-1962), Edvard Bil (1924-1964), Jozef Holota (1931-1964) Bolesław Lipski (1933-1963), Franciszek Majcherek (1926–1964), Jan Pietka (1935-1961), Jan Romanczyk (1939–1961) Badatelé Platformy evropské paměti a svědomí dohledali hroby již šesti z celkem třinácti identifikovaných polských obětí, které zahynuly po zásahu elektrickým proudem na československé železné oponě a za jejichž smrt zodpovídá především tehdejší ministr vnitra, pozdější člen politbyra a komunistický premiér Lubomír Štrougal.