Navigace |
Přísahali republice - Vojáci v 3. odboji Kulka, kterou byl Milan Paumer v roce 1953 postřelen příslušníky východoněmecké policie. Foto ČT24. Ve čtvrtek 24.února 2011 - v předvečer 63. výročí komunistického únorového puče - se uskutečnila ve Vojenském historickém archivu v Praze na Žižkově slavnostní vernisáž výstavy PŘÍSAHALI REPUBLICE - VOJÁCI V 3.ODBOJI. Účastníci si připomněli, že ne všichni občané Československa přijali komunistický teror s odevzdaností, ale byli i tací, kteří se mu dokázali postavit s nasazením vlastního života. Ministr obrany Alexandr Vondra při této příležitosti udělil nejvyšší rezortní vyznamenání členům odbojové skupiny bratří Mašínů. Zlatou lipovou ratolest, dílo Františka Kupky, převzali příbuzní vyznamenaných. Za Milana Paumera, zemřelého 22.července 2010, in memoriam udělené vyznamenání převzal jeho bratr Zdeněk Paumer. Za komunisty 2. května 1955 popraveného Václava Švédu in memoriam udělené vyznamenání převzala jeho dcera Ludmila Zouharová-Švédová. Za komunisty 2. května 1955 popraveného Zbyňka Janatu in memoriam udělené vyznamenání převzala Doc.PhDr.Hana Šmahelová, CSc. Ministr Alexandr Vondra ocenil nejvyšším rezortním vyznamenáním Zlatou lipovou ratolestí též ing.Vladimíra Hradce, kterému jeho spolubojovníci říkali "Kikina" a odbojové skupině bratří Mašínů pomáhal zejména jako technik a zbrojíř. Byl za to odsouzen na 22 let do vězení. Za Vladimíra Hradce, který v těchto dnech pobývá mimo republiku, vyznamenání přijal jeho synovec pan Jiří Hradec. Ozdobou na slavnosti převažujícího vojenského prostředí byla dcera Josefa Mašína Sandra Masin, která přečetla dopis bratrů Ctirada a Josefa, kteří žijí v USA: "Ani světové zhroucení komunistického systému po roce 1989 neznamenalo konec kontinuity komunistických zákonů v České republice. Ti, kteří proti komunistickému teroru bojovali a byli dopadeni, pokud nebyli popraveni nebo nezemřeli v komunistických žalářích, jsou dodnes nositeli zbytkových trestů. Jejich tehdejší soudci konají dále své řemeslo. Období komunistického útlaku po sobě zanechalo v Čechách morální trosky, kterých jsme svědky i dnes… Děkujeme všem, kteří umožnili tuto výstavu, která by měla českému národu být připomínkou toho, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo." Bratři tak znovu osvětlili, proč zatím nechtějí přijet do České republiky, ve které stále ještě spatřují velké deficity na cestě k demokracii a právnímu státu. Své slovo připojila Zdeňka Mašínová a připomněla osobnost rovněž komunisty 2. května 1955 popraveného strýce Ctibora Nováka, který byl vojákem, účastníkem druhého odboje a později pomáhal odbojové skupině bratří Mašínů. Zdeňka Mašínová přijala pozvání ministra Vondry s podmínkou, že na vernisáži nebude přítomna MUDr.Naděžda Kavalírová, předsedkyně KPV, kterou pokládá za "osobu naprosto nedůvěryhodnou". Takto ji označila již v minulosti, kdy v její přítomnosti odmítla převzít vyznamenání pro svého otce od ministryně Parkanové. Vernisáže se zúčastnila řada významných historiků i Daniel Herman, ředitel ÚSTR a jeho poradce Pavel Žáček, přítomny byly další významné osobnosti, mezi nimi prof.František Šmahel, Jiří Liška, bývalý místopředseda Senátu, Vladimír Hučín, tajemník Nadačního fondu angažovaných nestraníků NFAN, František Přeslička, předseda KPV Přerov a další. Autor výstavy pplk. PhDr. Eduard Stehlík ve svém projevu zdůraznil, že činy bratří Mašínů je nutné vidět v historickém kontextu. Vnímáme je jako pokračování boje Čechoslováků za svobodu a demokracii. Mašínové neodcházeli na západ ve snaze "utíkat" z republiky. Chtěli se vrátit a přinést do země svobodu a demokracii. Stejně jako vojáci odcházející před Hitlerem i oni odcházeli s myšlenkou, že budou v zahraničních armádách bojovat za osvobození republiky od vraždícího totalitního režimu. O tom svědčí i předměty, které rodiny Mašínů a Milana Paumera věnovaly Vojenskému historickému archivu a návštěvníci Armádního muzea na Žižkově si je v dalších dnech mohou prohlédnout. Těžko říct, který z nich je významnější. Pozornost budí legendární kulka z pistole východoněmeckého příslušníka WOPO, která pronikla do břicha Milana Paumera 30.října 1955 nedaleko od Berlína, kam s pomocí Josefa Mašína nakonec s vypětím všech sil dorazili. Ale stejně důležité je i vyznamenání od presidenta Beneše za chrabrost v boji s nacistickými okupanty, kterého se bratrům Mašínům dostalo již v roce 1946. Unikátní je též osvědčení Ctiradovi Mašínovi za absolvování kurzu svazu brannosti vedeného v prosinci 1948 bývalým partyzánem. S trochou nadsázky dá se říct, že Ctirad Mašín měl pro vedení partyzánské války i úřední oprávnění. Milovníci vojenské historie uvítají vystavení i dalších předmětů z působení v armádě USA, vojenských známek, baretů, hodinek, uniformy apod. Expozice věnovaná třetímu odboji nabízí návštěvníkům Armádního muzea na Žižkově i další předměty vztahující se k působení našich vojáků v západních armádách po roce 1948, ale dokumentuje též příslušníky Pomocných technických praporů i bývalé vojáky Československé armády, které režim uvrhl po roce 1948 do vězení. Význam hrdinství pro dnešek vyzdvihl ve svém projevu i ministr obrany Alexandr Vondra: "V naší novodobé historii po roce 1948 máme málo hrdinů. Máme tendenci hrdinské činy různě relativizovat, stále vidíme pochyby a klademe si otázky. Ve skutečnosti bychom místo otazníku potřebovali vykřičník. Říci jasně, že někdo měl odvahu s komunistickým režimem bojovat." Expozice Armádního muzea na Vítkově stojí za návštěvu. Martin Vadas, 25.2.2011 Dopis u příležitosti otevření výstavy věnované III. odboji
Vojenské muzeum vystavuje osobní věci Mašínů a Paumera V předvečer 63. výročí komunistického puče z února 1948 představilo Vojenské historické muzeum na pražském Žižkově výstavu osobních věci bratří Mašínů a Milana Paumera. Většina darovaných exponátů se váže k jejich službě v americké armádě u speciálních oddílů. Prostřelená peněženka nebo hodinky jsou ale památkou na padesátá léta a útěk z republiky přes východní Německo do Ameriky. Hodnota vystavených věcí je podle kurátora výstavy těžko vyčíslitelná a na sběratelském trhu by šlo o obrovské částky. Případ Mašínů ale dodnes vzbuzuje silné emoce - někteří lidé opakovaně požadují, aby jim bylo uděleno státní vyznamenání, jiní je označují za vrahy. "Z těch významných věcí je to určitě peněženka Milana Paumera a kulka, kterou byl zasažený v roce 1953 příslušníky východoněmecké policie," uvedl Eduard Stehlík z Vojenského historického muzea. Mezi dalšími předměty je například vojenský opasek, typické známky americké armády, střelecký odznak nebo zelený baret Josefa Mašína. Ve sněmovně se nyní projednává zákon o třetím odboji. Podle návrhu by odbojáři měli získat postavení válečných veteránů. "Já si myslím, že tento zákon je velmi důležité přijmout. Náš národ má málo hrdinů a měli bychom umět si jich vážit," řekl ČT ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). Milana Paumera a tři jeho spolubojovníky proto v předvečer Vítězného února in memoriam vyznamenal Řádem zlaté lípy. Senát už několikrát navrhl členy skupiny vyznamenat. Prezident ale zatím horní komoře nevyhověl. V březnu 2008 předal tehdejší premiér Mirek Topolánek celé skupině plaketu předsedy vlády, což okamžitě vyvolalo kritiku ČSSD i KSČM. Skupina bratří Mašínů se po únoru 1948 pokoušela ochromit nastupující totalitní režim sabotážemi. V roce 1953 pak bratři Mašínové spolu s Milanem Paumerem utekli na Západ. Jejich činnost proti komunistické diktatuře v Československu a útěk přes východní Německo si vyžádaly 6 mrtvých. Dva členové skupiny padli do zajetí a byli popraveni, za útěk bratří Mašínů skončili na oprátce další tři lidé, jeden člověk dostal trest doživotí a čtrnáct lidí bylo odsouzeno v průměru na 17 let. Matka Mašínových ve vězení zemřela. Paumera východoněmecký pohraničník střelil do břicha. Česká společnost je v názoru na odboj skupiny dodnes dramaticky rozdělená. Shodný názor nepanuje ani mezi historiky. Někteří je považují za hrdiny protikomunistického odboje, jiní pochybují o tom, zda jejich ozbrojené akce komunistickému režimu více škodily, nebo spíš nahrávaly jeho propagandě a zda byly oprávněné, když nebyla válka. ver, ČT24 28.12.2010. Obsahuje reportáž Ivy Němcové a související rozhovor s Oldřichem Tůmou. Ministr obrany Alexandr Vondra hovořil na půdě VHÚ Praha o potřebě hrdinství Expozice třetího odboje s názvem "Přísahali republice" Vojenského historického ústavu v Armádním muzeu Žižkov se stala vhodným místem pro předání nejvyšších resortních vyznamenání ministerstva obrany. Obdrželi je členové skupiny bratří Mašínů, rodinným příslušníkům vyznamenaných je předal ministr obrany Alexandr Vondra. Nejvyšší resortní vyznamenání obdrželi Milan Paumer in memoriam, který se v roce 1953 za dramatických okolností probil s Ctiradem a Josefem Mašínovými z tehdejšího komunistického Československa do západního Berlína. Vyznamenáni byli in memoriam také další dva členové skupiny, Václav Švéda a Zbyněk Janata. Ti byli při útěku chyceni a posléze popraveni. Oceněn byl i Vyznamenání byla udělována v souvislosti s vernisáží výstavy věnované třetímu odboji, kdy byly veřejnosti poprvé představeny osobní věci bratří Mašínů a Milana Paumera. Tyto předměty, jako například vojenské barety a nášivky z období jejich působení v americké armádě, identifikační známky, náramkové hodinky atd., věnovaly rodiny bratří Mašínů a Milana Paumera přímo Vojenskému historickému ústavu. Akce se záměrně konala 24. února, v předvečer 63. výročí komunistického únorového puče. Měla tím připomenout skutečnost, že zdaleka ne všichni občané Československa přijali komunistický teror pasivně. Autor výstavy podplukovník Eduard Stehlík ve svém projevu připomněl málo reflektovanou skutečnost, že činy bratří Mašínů je nutné vidět v historickém kontextu, jako pokračování boje Čechoslováků za svobodu a demokracii. Mašínové neodcházeli na západ ve snaze "utíkat" z republiky. Chtěli se vrátit a přinést do země svobodu a demokracii. Stejně jako vojáci odcházející před Hitlerem i oni odcházeli s myšlenkou, že budou v zahraničních armádách bojovat za osvobození republiky od totalitního režimu. Potřebu hrdinství zmínil ve svém projevu i ministr obrany Alexandr Vondra: "V naší novodobé historii po roce 1948 máme málo hrdinů. Máme tendenci hrdinské činy různě relativizovat, stále vidíme pochyby a klademe si otázky. Ve skutečnosti bychom místo otazníku potřebovali vykřičník. Říci jasně, že někdo měl odvahu s komunistickým režimem bojovat." Vernisáže se zúčastnila i Sandra Mašínová, dcera Josefa Mašína. Ta také přečetla dopis obou bratrů, ve kterém kromě jiného píší: "Ani světové zhroucení komunistického systému po roce 1989 neznamenalo konec kontinuity komunistických zákonů v České republice. Ti, kteří proti komunistickému teroru bojovali a byli dopadeni, pokud nebyli popraveni nebo nezemřeli v komunistických žalářích, jsou dodnes nositeli zbytkových trestů. Jejich tehdejší soudci konají dále své řemeslo. Období komunistického útlaku po sobě zanechalo v Čechách morální trosky, kterých jsme svědky i dnes… Děkujeme všem, kteří umožnili tuto výstavu, která by měla českému národu být připomínkou toho, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo." Zdena Mašínová, sestra bratrů Mašínů, rovněž vyjádřila dík Vojenskému historickému ústavu a konkrétně podplukovníku Eduardu Stehlíkovi za jeho práci a aktivitu týkající se historického výzkumu třetího odboje. Expozice věnovaná třetímu odboji nabízí návštěvníkům Armádního muzea na Žižkově vedle osobních věcí bratrů Mašínových a Milana Paumera i další předměty vztahující se k působení našich vojáků v západních armádách po roce 1948. Jsou zde také vitríny věnované Pomocným technickým praporům nebo těm bývalým vojákům Československé armády, které režim uvrhl po roce 1948 do vězení. nat, aha Ministerstvo obrany ČR 25.2.2011. Obsahuje fotogalerii. Na Žižkově jsou vystaveny věci bratří Mašínů i kulka, která zasáhla Milana Paumera V Armádním muzeu Žižkov, v expozici třetího odboje nazvané "Přísahali republice", jsou nově umístěny vitríny věnované bratrům Mašínům a Milanu Paumerovi. Vůbec poprvé jsou zde ukázány osobní věci těchto tří mužů, kteří se v roce 1953 za dramatických okolností probojovali z komunistického Československa na západ do Berlína. Oblečení, medaile, nášivky a mnohé další předměty, které patřily Ctiradu a Josefu Mašínovým a jejich souputníku Milanu Paumerovi, jsou nyní vystaveny ve foyer budovy Armádního muzea v Praze na Žižkově. Předměty se sem dostaly jako rodinné dary. Milan Paumer zemřel loni 22. července ve věku sedmdesáti devíti let. K vidění jsou například vojenské barety všech tří mužů z doby, kdy sloužili v armádě Spojených států. Jsou tu také identifikační známky Ctirada Mašína nebo americká uniforma Milana Paumera. "Zcela unikátní je jeden velice malý exponát", říká pplk. Eduard Stehlík z VHÚ, který se problematikou třetího odboje zabývá. "Je jím kulka, kterou byl při střetu na území východního Německa postřelen Milan Paumer. I s tímto zraněním se mu však podařilo dostat se do západního sektoru Berlína. Teprve tam mu kulku z břicha vyndali." Život Paumerovi zachránila i peněženka, kterou kulka prošla a zbrzdila ji. "I tuhle peněženku si můžete v expozici prohlédnout," doplňuje pplk. Stehlík, který nynější expozici připravoval. Mezi další exponáty patří medaile Za chrabrost, kterou Mašínové dostali v roce 1945 z rukou tehdejšího prezidenta dr. Edvarda Beneše za "osobní statečnost v době války". Je přitom paradoxní, že podepsán je zde ministr národní obrany Ludvík Svoboda, pozdější představitel režimu, proti kterému Mašínové bojovali. Vedle fotografií a dokumentů jsou zde další předměty, které se váží k činnosti bratří Mašínů a Milana Paumera v americké armádě. Do armády vstoupili všichni tři v roce 1954, odešli z ní o pět let později. Jsou zde například nášivky jednotek, v nichž sloužili. V některých případech jde o ojedinělé kusy, které jsou i v USA ceněny. "Připomínáme si touto expozicí kromě jiného i ty z občanů Československa, kteří se nevzdali a vzdorovali totalitním ideologiím obecně," říká ředitel Vojenského historického ústavu Praha plk. Aleš Knížek. Rodina Mašínů bojovala proti nacistické hrůzovládě a posléze i proti té komunistické, otec obou bratrů Josef Mašín byl legionář, prvorepublikový voják a i on bojoval proti nacismu jako člen legendární skupiny Tři králové. Za svou odbojovou činnost byl v roce 1942 popraven. Expozice třetího odboje "přísahali republice" zaujímá v Armádním muzeu prostor v ústřední části budovy, jsou zde vedle vitrín umístěny i historické prapory a celému sálu dominuje busta prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Vojenský historický ústav Praha 25.2.2011. Obsahuje fotogalerii. Členové skupiny bratří Mašínů vyznamenáni nejvyšším resortním vyznamenáním Ministerstva obrany Nejvyšší resortní vyznamenání Ministerstva obrany, zlatou lipovou ratolest, obdržel Milan Paumer in memoriam, který se v roce 1953 za dramatických okolností probil s Ctiradem a Josefem Mašínovými z tehdejšího komunistického Československa do západního Berlína. Vyznamenáni byli in memoriam také další dva členové skupiny, Václav Švéda a Zbyněk Janata. Ti byli při útěku chyceni a posléze popraveni. Oceněn byl i Vyznamenání předal včera, 24. února 2011, ministr obrany Alexandr Vondra u příležitosti vernisáže výstavy věnované III. odboji s názvem "Přísahali republice" ve Vojenském historickém ústavu v Armádním muzeu Žižkov. Vernisáže se zúčastnila i Sandra Mašínová, dcera Josefa Mašína. Ta také přečetla dopis obou bratrů, ve kterém kromě jiného píší: "Ani světové zhroucení komunistického systému po roce 1989 neznamenalo konec kontinuity komunistických zákonů v České republice. Ti, kteří proti komunistickému teroru bojovali a byli dopadeni, pokud nebyli popraveni nebo nezemřeli v komunistických žalářích, jsou dodnes nositeli zbytkových trestů. Jejich tehdejší soudci konají dále své řemeslo." V tomto kontextu znovu upozorňujeme na petici "Chceme justici bez komunistických soudců a státních zástupců!" (www.bezkomunistu.cz), kterou Konzervativní strana spoluiniciovala. Konzervativní strana si tohoto kroku ministra obrany velmi váží a to jak obecně, s ohledem na nutnost udržovat historickou paměť a poukazovat na opravdové vzory hodné následování, tak i v souvislosti se skutečností, že pan Milan Pumer byl váženým členem Konzervativní strany. Alexandru Vondrovi touto cestou za jeho slova o potřebě jasně se přihlásit k ozbrojenému odporu proti komunistické diktatuře rádi děkujeme. Tisková zpráva Konzervativní strany, Praha, 25. února 2011. Za správnost vyjádření zodpovídá kancléř Jan Holeček. Zbraně Mašínů a úder Černého lva. Výstava přibližuje třetí odboj Pistole a oblečení bratří Mašínů či snímky sekretariátu KSČ poničeného odbojovou skupinou Černý lev. I to ukazuje výstava Přísahali republice, umístěná v Armádním muzeu v Praze na Žižkově. Připomíná hrdinství tisíců lidí, kteří se se zbraní v ruce postavili komunistické totalitě. Ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek s pistolí Walter P-38, kterou měli i bratři Mašínové foto: Yan Renelt, MF DNES Zkuste odpovědět na tuto otázku: víte, proč odbojová skupina bratří Mašínů úspěšně unikala komunistické tajné policii tak dlouho, až se ve finále prostřílela do tehdejšího západního Berlína? Odpověď: mimo jiné i proto, že Ctirad Mašín absolvoval v roce 1948 vybraný partyzánský kurz s právem cvičit další adepty partyzánským trikům. Jinými slovy - jak zasáhnout protivníka neočekávaně na citlivém místě nebo jak přežít pronásledování. Osvědčení Ctirada Mašína můžete ode dneška vidět - spolu s dalšími unikátními předměty - na výjimečné výstavě Vojenského historického ústavu o třetím odboji Přísahali republice. K vidění jsou i typy pistolí, se kterými bojovali Mašínovi, jejich rukávové nášivky z let jejich služby v US Army či osobní kovové známky s vyznačením krevní skupiny. "Nechce se mi téměř věřit, že Mašínové tyto velmi osobní památky půjčili do Prahy," diví se historik Petr Blažek. Připomíná tak kritické postoje bratrů k polistopadovému vývoji Česka. Odmítají ho navštívit, protože jim nebyl vrácen ukradený majetek a také proto, že v justici podle nich působí mnoho bývalých komunistických soudců. O tom, jak těžkou cestou prošla skupina Mašínů, vypovídá i vystavená prostřelená náprsní taška Milana Paumera, která ztlumila vystřelenou kulku natolik, že Paumera "jen" vážně zranila. Třetí odboj však nebyli jen Mašínové. Se zbraní v ruce se totalitě postavily desítky dalších skupin, o nichž historici stále sbírají roztříštěná či zapomenutá fakta. I o těch nyní vycházejí najevo nové informace. Komunisté proti komunistům Například nová kniha Příběhy třetího odboje popisuje jednu z největších odbojových skupin napojenou na britskou rozvědku. Ta byla spíše rozsáhlou zpravodajskou sítí se šesti vysílačkami. Působila od Prahy až po Bratislavu, pracovaly pro ni desítky lidí, ale dodnes nemá jméno. Historici ji zatím označují kódem komunistické tajné policie - Majerová a spol. To podle brněnské švadleny, v jejímž bytě odbojáři a agenti často přebývali. Síť se zaměřila na získávaní citlivých informací, převádění pronásledovaných lidí na Západ či pomoc agentům západních rozvědek. Rozsáhlá organizace byla v roce 1950 rozprášena. Působili v ní i komunisté (byli popraveni) z bezpečnostních složek, díky nimž si tajná policie s Majerovou a spol. nevěděla dlouho rady. Podobně málo se ví i o činnosti další odbojové organizace Černý lev, po níž zůstávaly sekretariáty komunistické strany vyhozené do povětří - ať již v Sedlčanech či v Milevsku. Proč je vlastně třetí odboj pro Čechy tak citlivým i odmítaným tématem? Jeden z autorů expozice Přísahali republice, Eduard Stehlík, se domnívá, že mnoho lidí se k odboji mohlo přidat, ale zvolili si jinou cestu. A dnes je pro ně tichou výčitkou, že se nezachovali stejně statečně jako odbojáři. Objevnou expozici otevřel ministr obrany Alexandr Vondra. Doufá, že přispěje k přijetí zákona o třetím odboji. Jan Gazdík, Luděk Navara MF DNES 25.2.2011 Od Administrátor v 2011-02-25 02:45 | Publicistika
|
Procházet archivHledatKdo je onlineMomentálně je online 0 uživatelů a 2 hosté.
Přihlášení |