DOKUMENT: Protokol o jednání před soudem prvního stupně, K.S.Ostrava 8.9.2009

Spisová značka: 23C 3/2009

PROTOKOL O JEDNÁNÍ
před soudem prvního stupně

Krajský soud v Ostravě - oddělení: 23C - dne: 08.09.2009

Věc:

Žalobce: Vladimír Hučín

Žalovaný: Ing. Tomáš Hradílek

o ochranu osobnosti, nem. újma

Přítomni od soudu:

Předseda senátu (samosoudce): JUDr. Lenka Severová
Přísedící:
*) Zapisovatelka: Tereza Polášková
*) Protokol vyhotovil podle *) těsnopisného *) zvukového záznamu

K jednání se dostavili:

1. žalobce: Vladimír Hučín
*) osobně - r.č.: 520525/246
*) osoba pověřená za něj jednat:
pověření ze dne: č.l. spisu:
*) se nedostavil *) doručení vykázáno dnem:
*) doručení není vykázáno

2. zástupce žalobce: Mgr. Petr Kočí, osobně
*) plná moc ze dne: 30.12.2008 - č.l. spisu: 9
*) ustanoven rozhodnutím ze dne: č.l. spisu:
*) substituční plná moc ze dne: č.l. spisu:
*) se nedostavil *) doručení vykázáno dnem:
*) doručení není vykázáno

3. žalovaný: Ing. Tomáš Hradílek
*) osobně - r.č.: 450428/469
*) osoba pověřená za něj jednat:
pověření ze dne: č.l. spisu:
*) se nedostavil *) doručení vykázáno dnem:
*) doručení není vykázáno

4. zástupce žalovaného: JUDr. Tomáš Sokol, osobně
*) plná moc ze dne: 16.2.2009 - č.l. spisu: 49
*) ustanoven rozhodnutím ze dne: č.l. spisu:
*) substituční plná moc ze dne: č.l. spisu:
*) se nedostavil *) doručení vykázáno dnem:
*) doručení není vykázáno

5. Další účastník: ---

Jednat se začalo v 08:30 hod.

Zástupce žalobce zakládá do spisu originál udělené plné moci a sděluje soudu, že bude rovněž pořizovat zvukový záznam jednání.

Před zahájením jednání se soud pokusil o mimosoudní vyřízení věci, avšak bezúspěšně.

Zástupce žalobce přednáší žalobu jako na č.l. 2-8 a navrhuje vyhovění žaloby v plném rozsahu.

Zástupce žalovaného odkazuje na písemné vyjádření k žalobě na č.l. 35-48 a také na svou repliku vyjádření žalobce, nežádá o přednes těchto svých podání a navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný je autorem článků, které byly publikovány, a to jednak článek s názvem "Narcis Hučín zneužívá demokracii", když tento článek byl publikován dne 23.7.2007 na titulní straně Lidových novin, a dále článku "Ve svém kritickém postoji k Hučínovi jsem se utvrdil" zveřejněný v témže deníku 2.8.2007 v rubrice polemika.

Mezi účastníky je rovněž nesporný text obou těchto článků. Mezi účastníky je rovněž nesporné, že žalobce byl v letech 2001-2007 stíhán pro trestné činy nedovoleného ozbrojování, neuposlechnutí rozkazu, zneužívání pravomoci veřejného činitele, šíření poplašné zprávy, ohrožení utajované skutečnosti, neoprávněného nakládání s osobními údaj a podvodu, všech těchto obvinění byl pravomocně zproštěn. Žalobce rovněž uspěl ve věci své rehabilitace a byly rovněž zrušeny všechny trestní rozsudky. Je tedy nesporné tvrzení žalobce v žalobě pod body I. 1 a 2.

K dotazu soudu zástupce žalobce uvádí, že jsou-li tato tvrzení nesporná, netrvá na provedení důkazu spisy Okresního soudu v Přerově sp. zn. 1T 312/2001, 1T 48/2004, 4Rt 21/90 a spisem OS Olomouc sp. zn. Rtn 14/93.

Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný je bývalým mluvčím Charty 77 a polistopadovým ministrem vnitra.

Poté je zástupci žalobce poskytnuto poučení, nechť doplní významná skutková tvrzení, kterými konkrétními výroky bylo zasaženo do osobnostních práv žalobce a v návaznosti na tato tvrzení, nechť upřesní rovněž žalobní petit ve vztahu k požadovanému textu omluvy, když je rovněž poučen o tom, že nedoplní-li tato významná skutková tvrzení, vystavuje se riziku neusnesení břemene tvrzení. Je rovněž zdůrazněno, že má-li být požadovaná omluva přiměřená, musí být poskytnuta za ty výroky, které zazněly.

Zástupce žalobce uvádí, že do osobnostních práv žalobce bylo zasaženo konkrétně těmito výroky:

V článku "Narcis Hučín zneužívá demokracii" výrokem "Vladimíra Hučína znám dobře 20 let a většího gaunera jsem neviděl", dále z téhož článku za výrok "Je to psychologický terorista", dále z téhož článku za výrok "Obával jsem se, že má ty výbuchy na svědomí", a "aby se má obava, že Hučín je iniciátorem těchto výbuchů změnila téměř v jistotu", a následně výrok "Nedávno byl soudně zcela zproštěn všech obvinění. Je to velká blamáž". Dále bylo do osobnostních práv žalobce zasaženo článkem žalovaného s názvem "Ve svém kritickém postoji k Hučínovi jsem se utvrdil", a to výrokem "Hučín za celou plejádu činů z doby normalizace, z nichž některé mají ryze kriminální charakter".

Zástupce žalobce uvádí, že v návaznosti na tato skutková tvrzení upřesní žalobní petit s tím, že by tak bylo učiněno písemně.

Soudem je zdůrazněna koncentrace řízení ve věci ochrany osobnosti, když veškerá významná skutková tvrzení a důkazní návrhy mohou být označeny toliko do skončení prvního jednání ve věci, další pak budou posuzovány jako nepřípustná novota.

Zástupce žalobce je vyzván, aby upřesnil žalobní petit a je mu dán prostor k přímé protokolaci.

    Omluva:

    Dne 23. července 2007 jsem v deníku Lidové noviny zveřejnil článek nazvaný "Narcis Hučín zneužívá demokracii". V tomto článku jsem neoprávněně označil pana Vladimíra Hučína z Přerova za pachatele výbuchů k nimž došlo na přelomu milénia v Přerově, použil jsem pro něj hanlivého označení "gauner" a psychologický terorista. A dále jsem uvedl, že skutečnost, že byl soudně zcela zproštěn veškerých obvinění byla velká blamáž. Dne 2. srpna 2007 jsem v témže deníku publikoval článek "Ve svém kritickém postoji k Hučínovi jsem se utvrdil", ve kterém jsem uvedl, že některé činy, jichž se pan Hučín dopustil v době před rokem 1989 měly ryze kriminální charakter.

    Tím jsem se dopustil závažného zásahu do práva na ochranu osobnosti pana Hučína. Za zveřejnění obou článků se mu proto omlouvám.

    Ing. Tomáš Hradílek
    bývalý mluvčí Charty 77 a bývalý ministr vnitra

K dotazu soudu zástupce žalobce uvádí, že v tomto znění by měla být zaslána jak omluva žalobci, tak tato omluva by měla být zveřejněna tak, jak je v žalobě požadováno.

Prohlášeno
u s n e s e n í :

Změna žaloby se připouští.

K dotazu soudu, zda bude požadováno k důkazu přečíst články s názvem "Narcis Hučín zneužívá demokracii" a "Ve svém kritickém postoji k Hučínovi jsem se utvrdil" za situace, kdy obsah těchto článků je mezi účastníky nesporný, zástupce žalobce uvádí, že na tomto důkazním návrhu netrvá.

K dotazu soudu zástupce žalobce uvádí, že oba články byly publikovány v republikovém vydání deníku Lidových novin.

Zástupce žalobce trvá na svém tvrzení o průměrném prodaném počtu výtisků deníku LN cca 68.000 ks denně, zástupce žalované činí tuto skutečnost spornou, když je činěno sporný, zda články byly vydány v republikovém vydání LN.

K této sporné skutečnosti zástupce žalobce navrhuje k důkazu zprávu Unie vydavatelů o nákladech periodik, kterou již přiložil k důkazu a dále učinit dotaz na vydavatele Lidových novin o počtu prodaných výtisků v rozhodném období.

K dotazu soudu zástupce žalovaného uvádí, že k prokázání této sporné skutečnosti nevznáší žádné důkazní návrhy.

Dále zástupce žalobce navrhuje k důkazu samotný deník v němž byly články publikovány k prokázání tvrzení, že se jednalo o celorepublikové vydání.

Poté je zástupci žalobce poskytnuto poučení o povinnosti doplnit významná skutková tvrzení ve vztahu k následkům, které měly být tvrzeným neoprávněným zásahem do osobnostních práv žalobce způsobeny. Tvrzení o tom, že toliko morální satisfakce je s ohledem na konkrétní okolnosti případu nepřiměřenou a je tedy na místě poskytnout zadostiučinění v penězích a dále tvrzení o tom, že neoprávněným zásahem došlo ke snížení důstojnosti žalobce a jeho vážnosti ve společnosti ve značné míře. Nebudou-li doplněna tato skutková tvrzení, žalobce se vystavuje riziku neunesení břemene tvrzení.

Zástupci žalobce je dán prostor k přímé protokolaci doplnění významných skutkových tvrzení o následcích tvrzeného neoprávněného zásahu do osobnostních práv žalobce:

    Došlo k narušení volební kampaně do Senátu Parlamentu ČR, došlo k ovlivnění voličů, následky neoprávněného zásahu musely být opakovaně vysvětlovány v předvolební kampani, došlo k narušení pověsti žalobce a důvěry v žalobce u jeho blízkých přátel a dále došlo k poškození cti a důstojnosti před širokou veřejností, zejména v Přerově.

Zástupce žalovaného k dotazu soudu uvádí, že tvrzení žalobce o následcích v osobnostních právech žalobce činí sporným.

Zástupce žalobce navrhuje k důkazu fotografii žalobcova volebního plakátu přelepeného článkem "Ve svém kritickém postoji k Hučínovi jsem se utvrdil", dále spis Policie ČR, Okresního ředitelství v Přerově, sp. zn. ORPR-11418-5/PŘ-2008-19, jedná se o spis, ve kterém je zachyceno přelepování volebních plakátů žalobce. Dále ke skutečnosti, že byly opravdu přelepovány volební plakáty žalobce a jak to bylo nutné v průběhu volební kampaně dále vysvětlovat, navrhuje výslech svědka Zbyňka Horvátha, žalobcova volebního manažera v této kampani.

Dále zástupce žalobce navrhuje výslech svědků Daniela Masaříka, Františka Přesličky a Ing. Jaroslava Bezděka k prokázání tvrzení jak byli ovlivněni předmětnými články a jak byla ovlivněna atmosféra v Přerově.

K dotazu soudu zástupce žalobce uvádí, že důkaz spisem OS v Šumperku sp. zn. 4T 130/2003 navrhuje provést důkaz k prokázání závažnosti následků, které byly způsobeny článkem žalovaného v osobnostních právech žalobce, když v rámci tohoto trestního řízení byl David Pěcha odsouzen pro trestný čin pomluvy, které se dopustil tím, že žalobce veřejně obvinil z odpovědnosti za jeden z přerovských výbuchů. Z tohoto spisu navrhuje k důkazu konkrétně rozsudek ze dne 7.10.2007, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 18.12.2003, č.j. 2To 979/2003-482. Dále k důkazu navrhuje novinové články označené v jeho podání na č.l. 62, když těmito důkazy má být prokázána samotná intenzita výbuchů v Přerově.

Další důkazní návrhy nevznáší.

Zástupce žalovaného k prokázání tvrzení, že výroky žalovaného o žalobci: "Vladimíra Hučína znám dobře 20 let a většího gaunera jsem neviděl", "Je to psychologický terorista" a "aby se má obava, že Hučín je iniciátorem těchto výbuchů změnila téměř v jistotu" byly opodstatněné, pro které měl postačující informace navrhuje výslech svědků: JUDr. Radim Pražák, JUDr. Jiří Pščolka, Josef Čoček a Marie Obstová, když adresy svědků sdělí písemně.

K dotazu soudu zástupce žalovaného uvádí, že k prokázání oprávněnosti výroku žalovaného o žalobci, že je "psychologický terorista" je navrhován důkaz spisem Okresního soudu v Přerově, sp. zn. 1T 312/2001, když po nahlédnutí do tohoto spisu následně upřesní, kterou konkrétní listinu navrhuje, a mělo by jí být prokázáno, jak probíhalo jednání před OS v Přerově a pokusy o ovlivnění rozhodnutí tohoto soudu. K prokázání stejné skutečnosti je pak navrhován rovněž spis OS v Přerově sp. zn. 1T 48/2004. Dále navrhuje výslech soudců, kteří v těchto shora označených věcech rozhodovaly před soudem prvního i druhého stupně a rovněž státních zástupců.

Zástupce žalovaného dále navrhuje k důkazu listinu – dopis prezidenta republiky ze dne 24.7.2007 o němž hovoří žalovaný ve svém vyjádření, když tato skutečnost je činěna ze strany žalobce spornou. Dále zástupce žalovaného navrhuje k důkazu novoroční přání prezidenta republiky adresovaného žalovanému v němž je rovněž vyjadřována podpora žalovanému.

K oprávněnosti vyjádření žalovaného o žalobci, že "Vladimíra Hučína znám dobře 20 let a většího gaunera jsem neviděl" navrhuje důkaz listinou – kopií protokolu o výslechu svědka Hynka Vykoukala s datem 26.10.1976 a dále s datem 10.2.1977. Jedná se o protokoly ve spisech VS(5?)-ČVS-90/76 Krajská správa SNB, Odbor vyšetřování Ostrava a dále Krajská správa SNB, Odbor vyšetřování SNB Ostrava ČVS 50/1996, tyto spisové značky uvádí pro případ, že by protistrana zpochybňovala autenticitu fotokopií listinných důkazů a bylo by třeba vyžádat si originály těchto listin.

Ke všem výrokům, kterými mělo být zasaženo do osobnostních práv žalobce navrhuje provést důkaz listinou – fotokopie dopisu bez podpisu, který je adresován policii a analyzuje chování žalobce.

Zástupce žalobce žádá, zda-li by se mohl vyjádřit k důkazům navrženým žalovaným. Soudem je mu sděleno, že soud si důkazní návrhy posoudí sám.

Zástupce žalobce k prokázání zásahu do cti a osobnosti žalobce dále navrhuje výslech svědka JUDr. Stanislava Devátého, adresu sdělí.

Žalobce uvádí, aby soud při hodnocení důkazů, a to zejména trestního spisu sp. zn. 4T 130/2003 vyhodnotil skutečnost, že David Pěcha byl odsouzen v době, kdy trestní stíhání proti žalobci nebylo ještě pravomocně skončeno a byl osobou nevyzrálou, když naopak žalovaný se vyjádřil v době, kdy již bylo o žalobci pravomocně rozhodnuto a jednalo se o osobu vyzrálou.

K dotazu soudu, z jakého důvodu za situace, kdy předmětné články byly publikovány v měsících červenci a srpnu 2007, byla žaloba podána až v lednu 2009, zástupce žalobce uvádí, že žalobce se snažil činit kroky ke sjednání nápravy, a to zejména v průběhu volební kampaně.

K dotazu soudu, zda tyto kroky činil i vůči žalovanému, pak žalobce sám dodává, že se v rámci volební kampaně snažil obhájit, vysvětlovat obsah článku a jeho negativní dopad, situace však stále gradovala, a to zejména v průběhu voleb na podzim 2008. Jelikož se mu nepodařilo obhájit, byl nucen podat žalobu.

K dotazu soudu zástupci účastníků shodně uvádí, že další významná skutková tvrzení nedoplňují, důkazní návrhy nevznáší.

Prohlášeno
u s n e s e n í :

Jednání se přerušuje v 10:10 hod.

V jednání pokračováno v 10:30 hod.

Prohlášeno
u s n e s e n í :

Důkazní návrhy žalobce a žalovaného se zamítají.

Zástupci účastníků shodně uvádí, že další důkazní návrhy nevznášejí.

Poté je účastníkům poskytnuto poučení dle § 119a o.s.ř. s přihlédnutím k § 205a o.s.ř.

Zástupci účastníků shodně uvádí, že nedoplňují další významná skutková tvrzení, důkazní návrhy nevznáší.

Zástupce žalobce na závěr uvádí, že do osobnostních práv žalobce bylo zasaženo předmětnými články, v nichž bylo uvedeno jednak skutkové tvrzení a dále hodnotící soudy. Skutkové tvrzení se týkaly vyjádření o tom, že žalobce byl pachatelem výbuchů a dále toho, že spáchal plejádu činů, které mají ryze kriminální charakter. Důkazní břemeno, pokud jde o prokázání pravdivosti těchto skutkových tvrzení, spočívá na žalovaném, tedy na tom, kdo tato tvrzení pronesl a žalovaný důkazní břemeno o pravdivosti těchto tvrzení neunesl. Další výroky žalovaného o žalobci byly hodnotovými úsudky, které však překračovaly mez tak, aby byly považovány za přípustné v rámci svobody projevu. Jednalo se o zjevně excesivní výrazy s cílem žalobce urazit, pomluvit, snížit jeho důstojnost ve společnosti. Je zřejmé, že nelze prokazovat pravdivost těchto hodnotových soudů, ale v řízení musí být prokázána přiměřenost podkladů, na základě kterých jsou tyto hodnotové soudy vysloveny. V tomto směru odkazuji na ústavní nález III.ÚS 359/2006. Vybočí-li hodnotový soud z oné meze slušnosti, pak nemůže požívat ochrany řádné kritiky. Meze věcné a konkrétní kritiky by neměly vybočovat z mezí sledovaného cíle. Zde odkazuje na rozhodnutí NSČR 30Cdo 2573/2004 a dále 30Cdo 1872/2004. Za kritiku přiměřenou nelze považovat kritiku, která směřuje ke skandalizaci osoby s ohledem na charakter a intenzitu zásahu je pak nepřiměřená a nepostačující toliko morální omluva a je na místě přiznat rovněž satisfakci v penězích. Za této situace navrhuje vyhovění žaloby v plném rozsahu tak, jak byla změněna u dnešního jednání.

Náklady řízení pak likviduje dle písemně přiložené specifikace, přiloženého potvrzení o registraci plátce DPH, fotokopie TP vozidla žalobce a jeho zástupce, když písemně likvidovaná částka by měla být navýšena o náklady spojené s ubytováním zástupce žalobce, o čemž zakládá do spisu doklad. Jinak než takto účtovaných nákladů řízení se výslovně vzdává.

Zástupce žalovaného na závěr odkazuje zejména na obsah svých písemných vyjádření a dále zdůrazňuje přetrvávající nedostatek žalobního petitu, zejména pokud jde o formulaci omluvy za tvrzené neoprávněné zásahy. Navíc poukazuje na skutečnost, že doposud ze strany žalobce nebyly dotvrzeny významné skutkové tvrzení týkající se požadavku na zadostiučinění v penězích, když v souladu s judikaturu Ústavního soudu i Vrchního soudu je zcela nesporný požadavek na konkrétní tvrzení týkající se způsobené újmy a skutečnosti, že morální zadostiučinění je nepostačující, neschopné odstranit následky způsobené újmy a je na místě zadostiučinění v penězích. Pokud jde o jednotlivé zásahy tak, jak byly specifikovány u dnešního jednání, jimiž mělo být zasaženo do osobnostních práv, pak podle názoru žalovaného se jedná podle žalovaného zcela nesporně o hodnotící úsudky. Nejprve je nutno vyjádřit se k tvrzení, že do osobnostních práv žalobce bylo zasaženo výrokem tvrdícím, že zproštění obvinění je velká blamáž. Tento výrok zcela jednoznačně nesměřuje vůči žalobci a není způsobilý zasáhnout do jeho cti a důstojnosti. Pokud se někdy někdo vyjádřil tímto způsobem, tedy, že je to velká blamáž ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení, vyjadřuje tím svůj názor na toto trestní řízení. Vyvstává pak problém, že je-li v textu požadované omluvy i omluvu za tento výrok, který nelze vypreparovat, pak je na místně omluvu zamítnout. Pokud jde o další výroky, jedná se o výroky jednoznačně hodnotícího charakteru. Ve výroku "Vladimíra Hučína znám dobře 20 let a většího gaunera jsem neviděl" odkazuji zejména na obsah svého vyjádření k žalobě, kde se k tomuto vyjadřuji. Zdůrazňuji, že se jedná o výrok, který je ve společnosti běžně užíván a vyjadřuje negativní vztah hodnotící osoby k osobě hodnocené. Je zřejmé, že se v tomto výroku projevilo jakési emoční napětí ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným, avšak žalobce je na okresní úrovni osobou veřejného zájmu, veřejně se projevuje a jako takový musí snášet vyšší míru kritiky. Toto vyjádření, i když se dalo říct elegantnějším způsobem, není zásahem do práv žalobce. Pokud jde o výrok "Je to psychologický terorista", rovněž i tento výrok je užíván běžně, hovorově, užívá se i v partnerských vztazích, zaměstnání, je to jednoznačně hodnotící stanovisko o tom, že se někdo chová tak, že je to druhou osobou vnímáno jako psychologické trauma. I zde odkazuji na obsah svého vyjádření. Pokud jde o třetí výrok, pak je nesporné, že pokud by žalovaný žalobce označil za iniciátora výbuchu, bylo by to zásahem do osobnostních práv. Výrok žalovaného je však nutno vnímat v kontextu v jakém byl užit. Žalovaný hovoří o své subjektivní obavě, a proto tento jeho subjektivní názor nemůže útočit na čest a důstojnost žalobce, žalovaný hovoří o tom, čeho se obává. Pokud jde o poslední tvrzený výrok - o spáchání činů ryze kriminálního charakteru, pak žalovaný o žalobci netvrdil, že se žalobce dopustil trestných činů, jak tvrdí žalobce v žalobě, žalovaný hodnotil, že se někdo chová kriminálním způsobem, ale netvrdí, že se dopouští trestných činů. Je to opět hodnotící úsudek jednání, které je odsuzováno. Je zřejmé, že v atmosféře vzájemných rozporů mezi žalobcem a žalovaným jsou použité výrazy velmi citlivě vnímány, avšak subjektivní vnímání výrazů není rozhodné pro objektivní posouzení toho, zda došlo k zásahu či nikoliv. Právě v této skutečnosti se pak projevuje to, zda užitý výrok byl projevem práva na svobodu projevu a nebyl zneužit na úkor jiného osobnostního práva na čest a důstojnost. Mezi účastníky došlo k ostrému střetu, avšak nedošlo k zásahu do osobnostních práv žalobce. Navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

Na nákladech řízení účtuje odměnu dle vyhl. č. 484/200 Sb., osvědčení o registraci plátce DPH by mělo být vedeno u KS pod Spr. Cestovné a náklady spojené s ubytováním pak bude likvidovat písemně ve lhůtě 3 dnů.

Poté samosoudkyně po krátkém přerušení jednání s podstatným odůvodněním, poučením o opravném prostředku a výkonu rozhodnutí vyhlásila tento

r o z s u d e k :

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaslat žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku písemnou omluvu následujícího znění:

    "Omluva:

    Dne 23. července 2007 jsem v deníku Lidové noviny zveřejnil článek nazvaný "Narcis Hučín zneužívá demokracii". V tomto článku jsem neoprávněně označil pana Vladimíra Hučína z Přerova za pachatele výbuchů k nimž došlo na přelomu milénia v Přerově, použil jsem pro něj hanlivého označení "gauner" a psychologický terorista. A dále jsem uvedl, že skutečnost, že byl soudně zcela zproštěn veškerých obvinění byla velká blamáž. Dne 2. srpna 2007 jsem v témže deníku publikoval článek "Ve svém kritickém postoji k Hučínovi jsem se utvrdil", ve kterém jsem uvedl, že některé činy, jichž se pan Hučín dopustil v době před rokem 1989 měly ryze kriminální charakter.

    Tím jsem se dopustil závažného zásahu do práva na ochranu osobnosti pana Hučína. Za zveřejnění obou článků se mu proto omlouvám.

    Ing. Tomáš Hradílek
    bývalý mluvčí Charty 77 a bývalý ministr vnitra",

se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zveřejnit na vlastní náklady do 15-ti dnů od právní moci rozsudku omluvu stejného znění v deníku Lidové noviny, v minimálním formátu ¼ tiskové strany, se zamítá.

III.

Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 500.000,- Kč se zamítá.

IV.

Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení v plné výši v částce, která bude vyčíslena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

Hl. dikt.,
sk., podepsáno v 11:30 hod.

zapisovatelka - samosoudkyně

Po skončení jednání žádají zástupci účastníků o zaslání protokolu na e-mailové adresy uvedené ve spise.

Diskuse:

V době svého působení u

V době svého působení u Bezpečnostní informační služby v Olomouci jsem se v roce 1996 opakovaně účastnil jednání s předsedou Vrchního soudu JUDr. Vladimírem Helešicem a to za účelem odstranit z tohoto itil certification soudu ty, kteří se před 17.listopadem 1989 podíleli na politických soudních procesech, působili jako lektoři v komunistické osvětě a také ty, kteří se z 70-680 mravnostního hlediska mohli stát snadno vydíratelnými. Poté, co tyto skutečnosti byly částečně prezentovány v tisku a v průběhu mých rehabilitačních řízeních, 70-630 exam rozhodl se předseda Vrchního soudu v Olomouci JUDr.Vladimír Helešic rezignovat na své vedoucí postavení s tím, že veškerá má tvrzení jsou pravdivá, což ostatně dodatečně sdělil 70-536 mediím jako např. MF Dnes (22.4.1998). V té době byl za tento skandální stav odpovědný ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Novák, který pro nápravu ničeho neučinil a tento alarmující stav na zmíněném Vrchním soudě následně zakonzervoval.
Od Anonym v Út, 2010-02-23 11:20 | smazat | upravit | odpovědět
information

Tuto souhrnnou zprávu o činnosti za rok 2005 předkládá ochránce podle ustanovení 70-290 questions and answers § 23 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o 70-432 testking veřejném ochránci práv“) v návaznosti na souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za předcházející kalendářní rok.

Souhrnnou zprávu o činnosti za rok 2004 předal ochránce nejvyšším ústavním 70-448 činitelům osobně (22. března 2005 byl přijat předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a prezidentem republiky, 29.70-536 testking března 2005 pak předsedou senátu a 30. března 2005 ji předal předsedovi vlády). V souladu s ustanovením § 23 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv byla zpráva zaslána také ministerstvům a ostatním správním úřadům s celostátní působností a pro širokou veřejnost byla v elektronické podobě vystavena na webových stránkách www.ochrance.cz.

Dne 12. května 2005 projednala souhrnnou zprávu o činnosti za rok 2004 jako sněmovní tisk č. 935 na jednání své 44. schůze Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a vzala ji na vědomí. Na svém plenárním zasedání projednal tuto zprávu 4. května 2005 jako senátní tisk č. 50 také Senát Parlamentu ČR.
Od Anonym v Čt, 2010-02-18 09:17

Diskuse k tomuto tématu už byla uzavřena.

0